Barbados, tady jsem byl

 

Žabákův bar byl skutečný poklad, ale krása Barbadosu spočívá v trochu něčem jiném. Vraťte se s námi na ostrov, který je z východu bičován Altantikem a na západě hlazen Karibským mořem!

Kdy a jak vyrazit

Na Barbados se můžete vypravit v průběhu celého roku. My jsme navštívili ostrov v období dešťů, které tu trvá od května do listopadu, a skutečně jsme si to užili! Na začátku října jsme schytali maximálně dvě lehké spršky za den, bylo pekelné vlhko a občas nějaká ta bouřka – prostě to pravé počasí pro dobrodruhy! Hurikány se na karibských ostrovech také můžou v období dešťů objevit, ale Barbados se jim velmi úspěšně vyhýbá. Přímé zasažení ostrova hurikánem je velmi vzácné a ve většině případů se jeho blízkost projeví silným větrem a deštěm. Barbados je také slavný pro svoje rozvlněné moře a každoročně láká tisíce surfařů! Nejlepší vlny zde ulovíte od listopadu do března. Zhruba ve stejném období jsou tu také skvělé podmínky pro koupací dovolenou na pláži, kdy vládne po většinu dní sluníčko a příjemné vlhko.

Nejhodnější lidi na světě

Barbados je nejmilejší ostrov, který jsem kdy poznal. Nevím, zda se o to zasloužilo školství, nebo všeobecná podpora turismu (průmyslu číslo jedna, jak s oblibou říkají Bajané), ale na každém rohu číhá někdo z místních, aby vám pomohl nebo poradil. Dokonce si na zadní sedačku ke mně v autě přisedli několikrát místní černoši, aby nás donavigovali na místo, a pak si zase šli svou cestou! Dovedete si představit, že by se něco takového stalo u nás? Já teda fakt ne! Barbadosanům se tady také říká Bajans a mají na půl africký původ. Výjimkou není ani populární zpěvačka Rihanna! I její prapraprapředci byli černošští otroci přivezeni na Barbados v 17. století. Hlavním důvodem bylo přitom pěstování cukru. O místních se také říká, že jsou jiní než ostatní karibští lidé. Jsou prý mnohem více nábožensky založení, vděční a milují svůj život! To všechno zní sice moc sympaticky, ale abych pravdu kvákl, není jim moc rozumět. Ten barbadoský dialekt je opravdu náhul!J

Co se týče barbadoské mluvy, Žabák má jednoznačně pravdu. Mluví tu sice anglicky, ale místní slang vám v uších bude znít celou dobu vaší návštěvy. Zaryje se vám do hlavy už kvůli všudypřítomné hudbě – raegge, dancehalu a hiphopu.

Východní pobřeží, moje nejmilovanější místo

Silver Sands

Na jihu jsem bydlel na Silver Sands, parádní pláži, kam se sjíždějí surfaři testovat barbadoské vlny! Byli jsme tam mimo sezónu, takže vlny ještě nebyly tak velký jako během zimy. To je pak celé Silver Sands společně s celým jižním a východním pobřežím plné surfařů, kitesurfařů a windsurfařů. Já jsem se tady potkal prima kámošky s krunýřema! Surfovaly a šnorchlovaly se mnou celé hodiny! Byla to fakt pecka!

Východní pobřeží je v tomto ohledu absolutním protikladem západního pobřeží. Zatímco na východě vládnou vlny a divoké pobřeží, západ ostrova hladí klidný Karibik a pobřeží je poseto hotely. My jsme se západu snažili co nejvíce vyhýbat. Už třeba místní dopravní zácpy jsme vydýchávali velmi ztěžka – to jsme mohli zůstat v Praze, že? 😉

Želvy na Barbadosu

Představte si okolní vody ostrova spíše jako jednu velkou „želví polévku“. Kam se podíváte, jsou želvy. Pijete kávu na terase hotelu, kde křičí opilá Američanka, ale z moře na vás vykukuje jedna hlavička za druhou, která do sebe souká mořskou trávu jako o závod. Jdete si zaplavat do klidné laguny, konečně si chcete svléknout plavky a ejhle. Zase společnost. Není to ale černý potápěč (jak jsem se párkrát leklaJ), nýbrž zase želva. U našich apartmánů na skalnaté části Silver Sands jsme se koupali až poslední den, protože se někdo (já) domníval, že to tam není až tak zajímavéJ A ano, byly tam také želvičky. Barbados je totiž domovem karety pravé (Hawksbill Sea Turtle) a největší mořské želvy kožatky velké (Leatherback Sea Turtle). Můžete si tu koupit plavbu lodí, která vás doveze do zálivu, kde si s želvičkami zaplavete. Proč ale podporovat takovou honbu? My jsme si je užívali sami, aniž bychom je krmili z ruky nebo se jich chytali. Žabák povídal, že trochu té zvířecí říše bychom přeci jen měli respektovat, když už jsme domestikovali jeho:)

Oistins, místo, kam zajít na létající rybu nebo páteční zábavu Fish Fry

Dost jsme se vyřádili taky v tradičním rybářském městečku Oistins. Každý pátek tady spousta ukřičených lidiček pouští pořádně divokou muziku (mají tam i Michaela Jacksona!) a všichni, co sem přijdou, si užívaj skvělou baštu! Restaurace tady žijou až do rána a turistů tady potkáte jen málo. Dřív byl prý poměr 90:10, ale podle mýho žabího úsudku je to dneska tak 80:20. Každopádně po návštěvě téhle akce jsem přesvědčenej o tom, že pátek je den Barbadosanů a nejlepší je strávit ho s přáteli v Oistins!

 

Surfování

Barbados by se možná měl přejmenovat na Surfados, kvak🙂

Mně se do paměti zaryla úžasná surfařská vesnička Bathseba lemovaná balvany v moři a neskutečně rozvlněným Atlantikem. Za zmínku určitě stojí pozoruhodný Bathsheba Rock – obrovský kamen posazený na mělčině. Samotné městečko je turistu prosté, skvěle se tu najíte na ulici a najdete tu i zajímavé kostelíky. Největší peckou Bathsheby je však světoznámý útesový zlom Soup Bowl.

Jó, je tady strašně moc vhodných míst pro surfování a jedním z nich je právě světoznámý zlom Soup Bowl, o kterém tu mluvila Luci. Zkušení surfaři tak pojmenovali zdejší vlnu, kde se konají prestižní mezinárodní soutěže a prý tu člověci musí být vážně opatrní! Já se tedy v surfování moc nevyznám, ale profík Kelly Slater, jedenáctinásobný světový šampion v surfování ji má mezi svými třemi nejoblíbenějšími vlnami a prý ji má rád hlavně proto, že se tam dají dělat snad všechny manévry. Fuj, kdybyste to viděli. Nebyla ještě ani vlnatá sezóna surfaři padali jak hrušky. Prej manévry! 🙂

 

Soup Bowl je skutečná místní celebrita, ale hodně míst Barbadosu je přímo stvořené pro surfování. My jsme si surfování užili třeba v zálivu Surfers Bay. Ju a další výhoda surfování na Barbadosu – žraloci tu nenapadají surfaře. Čestný skautský.

Jen si nemyslete, že surfování je jen pro lidičky – i já si osedlal vlnu! Já, Lůca i Ivoš jsme na tom stáli poprvé, tak jsme měli trochu nervy, ale kámoš Boddie nám všechno vysvětlil. Po prvním dni jsme byli schopní naskočit a sjet si vlnu, o čemž se jen tak ledajaké žábě ani nesnilo! Mezi náma se zase potulovaly kámošky želvy, který sem chodily na mořskou trávu. Jsou fakt nenažraný, když se musí krmit ve vlnách mezi prknama🙂 Trochu jsem zamachroval a myslím, že jsem měl úspěch! Stihnul jsem i trochu paparazzi fotek 🙂

 

Podzemní ráj

Barbados je celý podjeskyňovaný. Největší objevenou a zpřístupněnou jeskyní je Harrisonova krápníková jeskyně, kterou si většina turistů nenechá ujít. I my jsme rozhodli vydat se do podzemí a rozhodně toho nelitujeme! Harrison’s Cave je krásná, obrovská, plná říček a jezírek, a krápníky tu rostou do překrásných tvarů!

V jeskyni jsem byl jako ve svém živlu! Bylo to vážně obrovitánský, chodili jsme po široké cestě a prozkoumávali všechna možná místa. Mají to docela dobře vychytaný, všechno pěkně svítí a jezdí tu i elektrovláček. Já jsem pečlivě poslouchal výklad, tak vám teď můžu prozradit pár zajímavostí. Jeskyni pojmenovali po Thomasu Harrisonovi, jednomu člověku, který někdy na počátku 17. století vlastnil dost velkou část ostrova. Založil tu dokonce i školu. Nikdo sice netuší, jestli tenhle Thomas tu jeskyni někdy navštívil, ale Barbadosanům to nevadí. Asi mu tím jen chtěli udělat radost. Harrisonova jeskyně se ale dlouho člověkům nechtěla ukázat, pořádně ji prozkoumali a zmapovali až v roce 1974. Pak ji taky otevřeli návštěvníkům. A co tam teda je tak speciálního? Tenhle podzemní ráj je dlouhý více než 2,3 kilometrů a největší jeskyně má strop ve výšce 15 metrů! V jeskyni to pořád žije a díky vodě tu rostou stalagmity. Každý rok prý přibude vrstva tenká jako papír. Mně to teda moc rychlý nepřijde, ale geologové jsou z toho na větvi!

 

Přírodní poklady a ten největší z nich – pískající žába

O přírodních krásách Barbadosu by se toho daly napsat mraky. Kdysi… Vnitrozemí ostrova láká nejen na průzkum jeskyní, ale také zvířecích a pralesních rezervací. Bohužel, kvůli cukrové třtině, banánovníkům a obilí toho z původní vegetace příliš nezůstalo. Nemůžete tedy čekat takový ráj, jakým je třeba Thajsko, ale místní chráněné rezervace určitě stojí za průzkum.

Na zelený věcičky jsem odborník já, tak vám povím třeba něco o „vousáčovi“. Pojmenoval jsem tak jednoho z nejčetnějších obyvatel Barbadosu – Ficus citrifolia. Nikde se mi nepodařilo najít oficiální český jméno, tak jsem se toho ujal. Říkejme mu fíkovník vousatý. Je to strom, druh fíku a má vousy jako starej děda! Právě podle něj se Barbados jmenuje Barbados, ale o tom už jsem vám vyprávěl před cestou. Barbadoský národní strom může dorůst až do výšky 15 metrů a kořeny se mu spouští i z vrchních větví, takže to pak vypadá, že má dřevěný plnovous! Díky svojí velikosti v něm můžou bydlet ptáci, netopýři a opice. Vousáči jsou tu k vidění vážně často a jsou moc milí, stejně jako všichni Bajané, které jsem potkal.

Žije tady ale bohužel jedna stvůra, která mě deptala celou dobu. Moskyti!!! Být to naši komáři, všechny bych si je dal k obědu, ale tady to s nima není vůbec jednoduchý. Krom toho, že koušou bez varování, přenáší taky pěkně nebezpečné nemoci. Jmenujme třebas rovnu dva postrachy Barbadosu: chikungunya a malárie. Radši jsem moskyty vyřadil z jídelníčku!

Moskyti k exotickým zemím prostě patří, co mi tu ale chybělo, byly hektary deštných pralesů, kam by zalezli. Džungle a většina nebezpečných tvorů kvůli činnosti lidí zmizela. Nežijí tu žádní jedovatí hadi ani pavouci. Viděli jsme roztomilé housenky, prapodivné krysy a mluví se tu o stovkách druhů ptactva. Nás denně navštěvovali karibové (Vlnovec karibský) a vytrvale nás budili, když jsme si přispali, aby dostali svou snídani:)

Pod mořskou hladinou běžně narazíte na žraloky. My jsme například viděli čerstvě uloveného dvoumetrového kouska, ale na lidi tu tyhle paryby prý neútočí. Nebyl tu zaznamenán ani jeden případ (že by zase turistická propaganda? J). Mohli jsme si tak v klidu užívat šnorchlování nad korálovými útesy plných barevných rybiček a nádherných lastur. Našli jsme tu naši největší lasturu v životě! Byla tak obrovská, že jsme si ji neodvážili zabalit do kufru s sebou.

Abychom si zpestřili program, vydali jsme se za zvířátky do záchranné stanice Barbados Wildlife Reserve. Prohlídnul jsem si tady zelené opičky, které se tu rozmnožili poté, co je sem přivezli v 17. století z Afriky. Pak tady byla spousta želviček, třeba jedna z červenejma tlapkama, tu jsem si moc oblíbil! Taky na mě občas mrkli prapodivní srnci a obrovský králíci! Musel jsem se těch zvířat poptat, co jsou vůbec zač. Zjistil jsem, že srnec, není vlastně srnec, ale mazama a králík, není tak úplně náš ušák, ale mara! No prostě mazec, tahle parta! Žijí si tu tady úplně volně a lidi jen chodí kolem a pozorujou. Jenom krokoušové jsou za zídkou a tomu se vůbec nedivím, slupli by mě jak malinu! Občas jsem ale stejně musel koukat pod nohy, měl jsem strach, abych nešlápl na želvu! Je jich tu vážně hafo!

Žabák má konkurenci! Ano, na Barbadosu se usadila žába, která nejenže je cestovatelka, ale taky parádně hvízdá. Je známá pod názvem Johnstone´s Whistling Frog, celým jménem Lesser Antillean Whistling Frog. Tahle žabička nás přivítala ihned po přistání na letišti, kdy jsme ji s Ivošem považovali za jakýsi technický letištní zvuk 🙂 Je to takové neúnavné pískání, které se totiž vůbec nepodobá hlasovým projevům zvířecí říše. Když jsme onen zvuk slyšeli i v taxíku směrem na Silver Sands, tak nás to zarazilo. Napadla nás únava z dlouhého letu;) Další večer už zafungoval můj chytrý mobil, který nám sdělil, že na Barbadosu zpívá opravdu kdekdo. I žáby. Nuže, seznamte se na videu s barbadoskou žabkou Eleutherodactylus johnstonei, velkou Žabákovou konkurentkou. Třeba se nám příště zadaří zvěčnit i ji, nicméně nyní se musíte spokojit pouze s jejím hvizdem:)

Pískající žába z Barbadosu (Eleutherodactylus johnstonei, Whistling Frog from Barbados)

 

Mno, našeho Žabáčka jsme samozřejmě oběsit nenechali a chlácholili ho, že i když ještě neumí pískat, je prostě ten nej! Nic to ale nezměnilo na tom, že už pilně trénuje! Prý v Thajsku chce machrovat na zpívající gekony.

 

Svatyně Concordu

Špičaté nadzvukové letadlo pro světovou smetánku. Právě to si většina lidí představí pod pojmem Concord. Pro Barbadosany bylo však toto luxusní letadlo darem z nebes. Dřívější král oblohy sem přivážel turisty až do roku 2003, kdy byl jeho provoz pozastaven kvůli tragédii na letišti Charlese de Gaulla v Paříží. V roce 2000 zde přišli o život všichni cestující a popularita Concordu se tak propadla až na minimum.

Že to ale byla mašina, ten Concord! Pravidelně lítal jen mezi Londýnem, Paříží, New Yorkem a Barbadosem. Zajímá vás, proč právě náš malý ostrůvek získal takové privilegium? Bylo to hlavně kvůli tomu, že Barbados je z karibských ostrovů úplně nejvíc na východě a zrovna v tu dobu tady měli tak slušný letiště, že mohli přivítat i takový stroj, jakým byl Concord. Aby to Bajans nebylo líto, postavili mu tu rovnou muzeum. Najdete ho hnedle vedle letiště.

 

Kermití bar

Mega letadlo sice mělo něco do sebe, ale teď vám něco řeknu o nejúžasnějším místě na celém Barbadosu. KERMITT´S BAR! Prostě náhoda jak blázen, že tady vybudovali můj bar! Sice vím, že jsem slavnej, ale fakt jsem si nemyslel, že i na Barbadosu! Měli tady moji žabí kopii, fotografie a všecko bylo zelené! Když mě místní uviděli, křičeli jak zběsilí KERMIT THE FROG! I LOVE YOU!! Když na tom tak přemýšlím, měl jsem tam zůstat na pořád, měl bych se jako skutečná celebrita! Kdybyste se na mé dvojče chtěli podívat, najdete ho v baru po levé straně při cestě z Oistins na letiště.

Majitel baru je rozhodně největší Žabákův fanoušek na celém světě. Docela nás překvapilo, že Barbadosani tak ujíždějí na anglických pohádkách, i když kdo z nás ne, že? 🙂 Celá akce působila ale fakt vtipně. V tomhle žabím baru hrál drsnej rap jak z americké střílečky, u pultu stálo asi deset štamgastů, upíjeli pivo, klábosili, nebo čučeli na televizi a přitom bylo deset dopoledne a naproti nim, mezi vystavenýma rumama seděl žabák v igelitu (asi se tam hodně práší, haha). Prostě dopolední pracovní pauzička u Kermitta!

 

Co jsme ochutnali

Na každém rohu a každý den tu na talíři uvidíte tradiční létající rybu. Je libo smaženou, grilovanou nebo v sendviči? Flying fish je lahodná na všechny způsoby! Pro místní je to něco jako pro nás kapr. Mrštná rybka ze zdejších moří je ale na rozdíl od našich macků tak rychlá, že dokáže prorazit hladinu a prolétnout se vzduchem! Barbadosané se je naučili lovit a poradit si s ní tak, jako nikdo na světě. Dokážou se vypořádat se všemi malými kůstkami a nařezat ji do takového tvaru, že v ní už žádná kost už nemůže zůstat! Nejčastěji se podávají společně s cou cou, což je hodně podobné kukuřičné polentě.

Chuděrky, takový pěkný jsou a oni by je snědli snad úplně všecky! Létající rybičky jsou dlouhé asi 25 centimetrů a tvarem připomínají sledě. Jak už říkala Lůca, tyhle krásky létají nejen na talíř, ale také nad mořskou hladinou, a to až do vzdálenosti čtyřiceti metrů! Takhle daleko jsem v životě nedoskočil! Asi je to tím, že nemám takový parádní malý ploutvičky.

Kromě rybiček tu mají i jiné druhy masa, kterého se na celém ostrově sní poměrně dost. Dokonce jsme ochutnali i vepřové výpečky! Samozřejmě že se k nim podával tradiční chlebovník, který tu jedí snad ke všemu. Že jste nikdy neslyšeli o chlebovníku? Jde o plody stejnojmenného stromu, které se pečou, vaří i smaží – něco jako naše brambory. Své označení si strom vysloužil proto, že vůně vařených plodů silně připomíná vůni čerstvě upečeného chleba. Asi nejběžnější barbadoskou přílohou k masu je ale vegetariánská klasika – rýže s fazolemi. Další oblíbenou přílohou jsou „pie“ připomínající zapečené sýrové makaroni. Na každém stole pak najdete super pálivou omáčku „pepper sauce“. Hodně jsme si pochutnávali na „cutters“. Sendviče stejnojmenné restaurace můžete dlabat v nejrůznějších kombinacích. Od vegetariánských přes masové až po tu nejlahodnější – s létající rybou.

To už jsme zase u jídla? Já se z té Lůci snad pominu! Já se dost spokojil s místními muškami a společně s karibskými ptáčky jsem taky mlsal malé šťavnaté baby banánky. Barbadosané tu taky pěstují dýně, avokáda, kokosy, asi tři druhy manga, papayu, prapodivné ostnaté ovoce soursop a malé hořké minipomerančíky velké asi jako palec, které se osolí a vykoušou! Dost často jsem si taky pochutnával na úplně obyčejné cukrové třtině. Žužlat ji jen tak je k nezaplacení! A co teprve, když smícháte třtinovou šťávu s rumíkem! Hotová báseň! 🙂

Barbadosané nejvíc ujížděj na rumu Mount Gay, který je prý úplně nejstarší na světě! Je hrozně levnej, půllitrovka stojí asi jako tři krabice mléka! Rum tady míchají také se skořicí, citronovým džusem a ledem. Po takovém „rum punch“ pak můžete zpívat a tancovat až do rána! Vaří tady taky pivo Banks, které je fakt oblíbené mezi místňáky. Prodávají ho v lahvi po dvou decích nebo třetinkách, takže si asi umíte představit, jak vypadá objednávka jednoho barbadoského pivaře! 🙂 Jeden z nich nám prozradil, že je dobrý si najednou objednat lahve na celý večer, že prý pak dostanou speciální slevu! To, že pivo pak zteplá, už je ale věc druhá. A jak jsou na tom s točeným pivem? To jsme na celém ostrově nepotkali ani jedinkrát.

Samozřejmě, že kromě alkoholických drinků tu mají také vynikající smoothies z čerstvého ovoce a nejrůznější drinky. Nejvíce tu frčí Mauby drink, což je v podstatě něco jako naše šťáva – koncentrát, který si ředíte vodou. Nejdříve chutná sladce, pak ale přejde do hořka a Barbadosani tu chuť prostě milují! Vyrábí se z kůry a plodů malých karibských stromů rodu colubrina smíchaných s cukrem a bylinkami. Když jsme sem tam dali místním napít, nestačili se divit, že jim dáváme Mauby 🙂 Ještě víc než Mauby drink mi ale zachutnal Sorrel drink – tedy sirup uvařený z usušených listů karibského ibišku. Barbadosané ho pijí proti různým neduhům, ale i jen tak na chuť nebo s rumem a ledem pro zlepšení nálady 🙂

Když už jsme u těch drinků a ledu, vzpomněl jsem si na jedno docela vtipný místo! Znáte akčního superhrdinu Wolverina? Toho co kolem sebe seká ocelovými drápy? Řeknu vám, asi by sem neměl jezdit! Zatímco já tady mám bar, kde všichni každý den pijí na moje zdraví, jeho jméno tu využili pro fabriku, která tu vyrábí led! … leda, že by byl tak cool. 😀

 

Slovníček

Jak už jsme vám líčili na začátku, porozumět Barbadosanům je někdy pěkně těžký oříšek! Ještě než se rozutečete do světa, nakoukněte s námi do bajanského slangu! Budete pak perfektně vybaveni na cestu 🙂 http://barbados.gssites.com/pages/links/bajan_words.html .

Naplánujte si cestu

Už se vidíte na bílé písečné pláži, chcete si potykat s kožatkou nebo ochočit surf? Pusťte si doma raegge a dejte si kapra, nebo zavolejte třeba žabákovi, nechte ho pokvákat kam a jak a dejte si konečně tu létající rybu!:)